Kronika
Životní jubileum členky sboru Dáši Bednářové
6.11.2011
Začátkem listopadu jsme společně oslavily 60. narozeniny naší nejaktivnější členky sboru Dáši Bednářové. Tato babča dnes už tří vnoučat pro Mladost přímo dýchá a zaslouží si, aby o ní v naší kronice padla zmínka.
Je nejen naší zpěvačkou, ale také sborovou fotografkou, kameramankou, kronikářkou, archivářkou, zásobovací referentkou…. Na zkoušky a koncerty zajišťuje navíc klávesy a zvukovou aparaturu. Skarabelnikovová obsluhující současně několik pletacích stavů je proti ní hadra. Dáša schraňuje veškerou dokumentaci od obnovení naší pěvecké činnosti, doplňuje a uchovává v ažuritě několik sborových kronik v papírové verzi i naše získané trofeje.
Pořizuje dokumentární záznamy z našich koncertů, soustředění a všech sborových akcí. Pokud zrovna nedrží kameru, určitě ji na place uvidíte s foťákem v ruce.
Každoročně organizuje sborové dýchánky na své chatě na Stránské skále, kde následně za všeobecného veselí zpracované filmové dokumenty z našich koncertů, zájezdů a soustředění promítá. Svým neuvěřitelným smyslem pro humor a vypravěčským uměním zpestří každou akci. A to ještě není všechno. Jako členka výboru sboru zajišťuje organizační stránku sborové činnosti během zájezdů a zahraničních pobytů.
V současné době se velkou měrou podílí na zprovoznění a chodu našich webových stránek.
Zkrátka, Dáša je náš „Ducháček“, který všechno zařídí. Je obdivuhodné, jak tato nenápadná osůbka dokáže skloubit ještě donedávna náročnou práci, péči o rodinu a vnoučata, údržbu domácnosti, chaty i rozlehlé zahrady a ještě tolik času věnovat našemu sboru. To se jen tak nevidí!
Moc Dášence za její nesmírně obětavou a zcela výjimečnou práci pro sbor děkujeme a do dalších let přejeme především zdraví, neutuchající životní elán a optimismus, rodinnou pohodu a hodně radosti z vnoučátek!
Ženská srdce 2011 - Otrokovice
9.ročník festivalu moravských ženských pěveckých sborů
15.10.2011
Letos poprvé (v ženském složení působíme teprve od února loňského roku) jsme se zúčastnily festivalu moravských ženských pěveckých sborů Ženská srdce, jehož 9. ročník se konal 15. října 2011 v Otrokovicích. Pořádal ho místní Ženský pěvecký sbor Otrokovice pod záštitou svého města a Zlínského kraje. Dále sem kromě našeho Pěveckého sboru Mladost zavítaly ŽPS Hedvika Valašské Meziříčí, ŽPS Vlastimila Prostějov, PSVU Vsetín a ŽPS Píseň Sokol Jedovnice .
Srdečné přivítání v Otrokovické Besedě tradiční slivovicí, bylinným likérem, či fernetem mělo pokračování v přidělené šatně, kde nám z připravených pochoutek k občerstvení přecházel zrak. Vrchovatě naložené mísy vynikajících koláčků a domácích moučníků, nejrůznějšího slaného pečiva, rozmanitých druhů jednohubek, hojnost ovoce a nápojů.Také keramické srdíčko pro každou účastnici potěšilo.
Po nezbytných generálkách a secvičení pěti společných závěrečných skladeb začal odpoledne v 15 hodin ve Velkém sále nově zbudovaného kulturního centra slavnostní pěvecký koncert s přehlídkou všech sborů. Vyvedené ženské logo festivalu, krásná květinová výzdoba, nádherné kytice pro sbormistryně, svěží a veselé průvodní slovo, nic nemělo chybu. Z našeho hlediska snad jediná výtka - chybějící praktikábly pro více početná tělesa.
Jsme rády, že se posluchačům naše dvacetiminutové vystoupení líbilo a mile nás potěšil ohromný aplaus, který náš zpěv provázel. Bylo těžké ve vymezeném čase předvést vše, čemu nás naše mladá dirigentka Jarmila Jalůvková za poslední rok naučila. Myslíme, že alespoň malý průřez naším pestrým repertoárem, který jsme na pódiu předvedly - od skladeb ze 14. století, přes úpravy lidových písní až po současnou autorskou tvorbu - přítomné nezklamal.
Po více než dvouhodinovém koncertě, kde nechyběly zdravice starosty města Otrokovice, hejtmana a senátorky za Zlínský kraj, ani čestné plakety od Unie českých pěveckých sborů, následoval pro všechny zúčastněné sbory a čestné hosty velice bohatý, pestrý a nádherně upravený raut. Večer při vínečku zpestřila suprová cimbálovka ze Zlína. Škoda, že jsme nemohly zůstat až do konce.
Skvělá nálada nás neopustila ani při zpáteční cestě domů. Nejprve si naše šikovná dirigentka Jája splnila své přání. Před otrokovickým kulturákem se za našeho němého úžasu proběhla několika metry dlouhým obloukovým vodotryskem. Její vodní choutky jsme jí totiž během dne kvůli porušení načančaného účesu rozmluvily. Ani náš dvorní přepravce Jaroušek Sonsbeek nepřišel zkrátka. Aby nám za volantem náhodou neusnul, burácel autobus za jeho zády na plný ceres. Lidovky postupně vystřídaly songy šedesátých let, a tak s Terezou, Barborkou, vlasy plných loken a malým stanem jsme vesele dorazily až do Brna. Zda měla noc pokračování při tanečkách v nočním klubu, se musíte zeptat temperamentních zpěvaček Věrky a Mirky, našich nejmladších a dosud nevybouřených ženských srdcí.
Moc děkujeme pořadatelskému Ženskému pěveckému sboru z Otrokovic za velice srdečné a milé přijetí, za starostlivost, s jakou o nás místní ženy a mladinké hostesky po celý den pečovaly, i za neskutečnou pohostinnost.
Tiše sboru závidíme nejen sponzory, kteří jim umožnili organizačně a finančně tuto velkolepou a velmi náročnou společensko-kulturní akci zajistit. Ale především velikou podporu vedení města a zástupců Zlínského kraje, kteří jsou sboru očividně nakloněni, poskytují mu všestranné zázemí pro pěveckou činnost a z ní vyplývající umělecké aktivity.
Koncert v zámecké kapli sv. Kříže
Slavkov u Brna
25.9.2011
Nádherné prostředí, bezvadná akustika, plný sál, vděčné a vnímavé publikum – takové jsou koncerty v kapli slavkovského zámku, kam se pravidelně a rády vracíme.
V zářijovém vystoupení jsme návštěvníkům kromě zbrusu nového repertoáru předvedly také zcela nové koncertní úbory. Odložily jsme barevné šálky a místo nich k černému oděvu zvolily libovolný tyrkysový doplněk. Život je přece změna! (Shodou okolností čistě náhodnou byl i toaletní papír zámeckého WC v barvě tyrkysu. Krásné to souznění duše a těla. Ještě že Jiřka nechala doma svoji zářivě tyrkysovou paruku, v které se nám za všeobecného veselí předvedla na generální zkoušce. To by bylo vážně k popukání!)
Premiéra nových skladeb, usilovně nadřených na srpnovém soustředění, se vcelku vydařila. Emily Crocker, Pierangelo Valtinoni, Orlando Lasso, Pekka Kostiainen, Zdeněk Blažek, Jaroslav Dostalík i neznámý anonym ze 14. století mohli být s provedením svých děl v našem pěveckém podání spokojeni. Jen Zdeněk Lukáš nám četnými opakovačkami v lidových říkadlech „Hejdum dá!“ trochu zamotal hlavu. Z lehké kolize v sopránu jsme naštěstí se ctí vybruslily. Skvěle se naopak zhostila sólového projevu Mirka Řezníková, náš nový sborový benjamínek, v Dostalíkově úpravě Jánských písní.
Dirigentka a hráčka na klávesy v jedné osobě MgA. Jarmila Jalůvková byla s předvedeným výkonem spokojená a všechny potěšil dlouhotrvající potlesk diváků, který nás po přídavku vyprovázel do šaten. Mezi posluchači byla překvapivě i naše mladá zájezdová řidička Silvinka Sonsbeeková. Bez volantu a sportovního odění, v krásných společenských šatech s hlubokým a plným dekoltem, jsme tuto šikovnou a milou dámu v první chvíli málem nepoznaly.
Zemřel Prof. PhDr. Ctirad Kohoutek
19.9.2011
Ve věku 82 let zemřel po dlouhé nemoci dne 19.9.2011 hudební skladatel a pedagog
Prof. PhDr.Ctirad Kohoutek, který měl s naším sborem hodně společného. Jeho dcera Jitka s námi v mládí zpívala v dětském sboru Mladost a pan Kohoutek tehdy sboru věnoval několik svých velmi náročných dodekafonických skladeb (Jahody, Havrani, Zvonky…), v té době pro dětské zpěváky nevídané a dosud nezpívané. Na umělecké scéně sklidilo provedení jeho děl v našem podání veliký ohlas.
Upřímnou soustrast pozůstalým!
Vystoupení ve Slavkově u Brna
při vzpomínkové akci na zakladatele SIS
Ing. Jana Špatného
4.9.2011
V září jsme se do Slavkova opět vrátily. Tentokrát jsme účinkovaly při Vzpomínkovém setkání k 10. výročí úmrtí zakladatele Slavkovské iniciativy smíření Ing. Jana Špatného, jinak bývalého ředitele Historického muzea ve Slavkově a předsedy České napoleonské společnosti.
SIS byla založena v lednu 1996 na podkladě krvavých historických událostí na slavkovském bojišti, kde bylo roku 1805 během jediného dne - jako důsledek nesmíření - zmařeno na dvacet tisíc lidských životů. Vzniklá iniciativa smíření si naopak vzala za cíl spojovat lidi dobré vůle bez rozdílu vyznání, kterým není lhostejná budoucnost našeho i ostatních národů.
První naše skladby zazněly během ekumenické bohoslužby ve hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele, následně při pietním aktu u hrobu zemřelého.Vzpomínková slavnost poté pokračovala v Rubensově sále slavkovského zámku, kde Mladost opět zajišťovala hudební doprovod a zpestřila tak projevy a vzpomínky jednotlivých účastníků z řad rodinných příslušníků, přátel, spolupracovníků, představitelů města, církví a ČSNS.
Vystoupení bylo pro nás náročné především po fyzické stránce, neboť jednotlivé skladby prolínaly průběhem celé tříhodinové akce a my stály při 30ti stupňovém vedru neustále v popředí na nohou. Když k tomu připočteme další hodinu generálky, byl to skutečně úctyhodný výkon.
Že se pěvecké vystoupení Mladosti přítomným líbilo a zaujalo, svědčí i pozvánka faráře Českobratrské církve z Klobouků u Brna na uspořádání adventního koncertu 18.12.2011 v tamním kostele. Jste srdečně zváni!
10. soustředění ve Slavkově 2011
17.8.2011 - 21.8.2011
Letošní soustředění překvapilo především úděsným vedrem. Zatímco o dovolené (pokud zrovna nebyla v přímořských letoviscích) jsme u rybníků či na horách klepaly kosu, na soustředění se počasí zcela obrátilo. Zalité potem jsme úpěly v 35ti stupňových vedrech v rozpálené učebně slavkovského Dětského domu a čtyři dny od rána do večera pilně nacvičovaly nový repertoár. Vysoké teploty zlomily i dirigentku Jáju, která nás i sebe zcela nečekaně každý den po „O“ propustila na dvě a půl hoďky k místnímu bazénu, abychom se osvěžily a nečerpaly nových sil.
Žhavých skladeb ke studiu bylo více než dost, zchladily nás pouze aktuálně nacvičované vánoční koledy. Při dělených hlasových zkouškách letos dirigentce účinně pomáhala fundovaná členka sboru Jana Davidová, za což jí patří velký dík.
Zpestřením soustředění byla přednáška o zdravé zelené stravě, kterou iniciovala „prezidentka“ sboru Dáša Vernerová. Bezprostředně po ní paradoxně následoval zcela nezelený a nezdravý raut, který pro ostatní připravily čerstvé šedesátnice Iča a Bláža. No jo, je to tak, léta nezastavíš ani v Mladosti. O to větší a překvapivou gratulaci členky sboru oslavenkyním připravily. Velice vtipné a veselé veršovánky, udělení čestných titulů Hraběnky Eleonory a Víly Blaženky (což pro nezasvěcené vycházelo z aktivit jmenovaných na minulých soustředěních) i s glejtem a pasováním, spoustu humorných dárečků, které nás všechny pobavily a rozesmály. Bujaré oslavy se protáhly hodně přes půlnoc.
Soustředění je ale především o pěvecké práci, která nám šla letos hodně ztuha.Holt, texty skladeb v latině, angličtině a italštině už mozkové závity vstřebávají přece jen pomaleji. Přesto jsme plán v potu tváře splnily a 14 nových skladeb může díky našemu nezměrnému pracovnímu úsilí a především zásluhou naší neúnavné dirigentky zaznít na koncertních pódiích.
Dostalíkovo sborové jaro - Velká Lhota u Dačic
1.ročník festivalu pěveckých sborů
28.5.2011
Tento nově vzniklý nesoutěžní festival ve Velké Lhotě nese jméno zakladatele našeho sboru pana PhDr. Jaroslava Dostalíka, který měl původně zasednout v porotě a jako zkušený sbormistr a pedagog svými radami přispět zúčastněným amatérským sborům ke zlepšení jejich pěveckého projevu. Této čestné funkce se bohužel nedožil… Na jeho místo nastoupili v porotě mladí pedagogičtí odborníci z Prahy, kteří po skončení festivalu seznámili jednotlivé sbormistry se svými názory a připomínkami.
Posluchači tohoto galakoncertu mohli být spokojeni jak s pěveckou úrovní, tak s pestrostí sborů a pěveckých žánrů. V horním kostele Evangelického tolerančního areálu se jim představilo s dvacetiminutovým programem celkem osm sborů. Mladost kromě polyfonních skladeb přednesla především díla v úpravách pana Dostalíka.
Festival zahájili začínající nadějní zpěváčci ZUŠ z Jindřichova Hradce Rosa aurea s dirigentkou Jitkou Čudlou. Poté vystoupili zkušení dětští matadoři z brněnské Primavery pod vedením naší Jarmilky Jalůvkové, Radiměřský komorní sbor Rakos, místní komorní Festivia Chorus z Velké Lhoty, smíšený a mužský sbor Záboj z Pelhřimova, náš ženský sbor Mladost a smíšený sbor Lumír z Brna.
Na závěr všechny sbory společně zazpívaly tři Dostalíkovy úpravy lidových písní, kdy si taktovku postupně vyměnili sbormistři Pavel Janák, Jarmila Jalůvková a Jitka Čudlá.
Čestným hostem festivalu byla manželka pana Dostalíka, které se dostalo vřelého přijetí.
Nevlídné, deštivé počasí během dne vynahradilo večerní setkání všech sborů a dirigentů u bohatého rautu, který pro všechny zúčastněné zajistili pořadatelé celého festivalu Jitka a Pepa Čudlí s místním Festivia Chorem. Zhostili se náročné organizace na výbornou a zato jim patří velký dík. Milým bonusem a zároveň krásnou památkou pro zúčastněné sbory byl filmový dokument na DVD, který zachytil a znamenitě okomentoval celé festivalové dění.
Slovakia Cantat 2011
Bratislava
16.4.2011 - 17.4.2011
Ve dnech 16.4.2011 – 17.4.2011 jsme zavítaly na Slovensko, na mezinárodní soutěžní festival pěveckých sborů Slovakia Cantat 2011 v Bratislavě. Konkurence byla ohromná. Soutěže se zúčastnilo celkem 27 sborů ze 13 zemí světa. Mladost se mezinárodní porotě a přítomným divákům představila ve dvou kategoriích - ženské sbory a lidová píseň. Bylo to trochu hektické, protože jsme do Bratislavy dorazily bezprostředně před soutěží a rovnou z autobusu zamířily do koncertní budovy. Tady organizace festivalu trochu skřípala a nemile nás zaskočila, neboť v přiděleném předsálí, přímo u vchodu do soutěžního koncertního sálu, jsme moc prostoru určeného na rozezpívání neměly. Navíc jsme oba soutěžní bloky absolvovaly půl hodiny po sobě.
Závěrečné vyhodnocení a slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo týž sobotní večer pod širým nebem, v Hudebním altánku na Hviezdoslavově náměstí v centru Bratislavy. Na verdikt poroty jsme musely ve značném napětí a nervozitě vyčkat až do samého závěru, neboť se nejprve hodnotily sbory dětské, mládežnické, smíšené a mnohé jiné kategorie. A konečně je to tady! V obou našich soutěžních kategoriích jsme se shodně umístily ve stříbrném pásmu. Přitom v kategorii lidová píseň nás od zlatého pásma dělilo pouhých 0,2 bodu!
Večer jsme to v našem ubytovacím hotelu Astra náležitě oslavily. O bohatý raut a tekutý mok se postarala především naše kolegyně Věrka Navrátilová ze sopránu, která současně slavila svoje významné životní jubileum.
Po všech stranách vydařený a slunečný víkend jsme využily k prohlídce města (kde nám osvědčenou průvodkyni již tradičně dělala a orientační mapky vytiskla Marta Seitlová) a blízkého okolí Bratislavy. U vodního díla Čunovo jsme navštívily nejmladší muzeum moderního umění Danubianu, kostru si protáhly při hodinové procházce malebnou přírodou nad městečkem Modra a pobyt na Slovensku zakončily prohlídkou národní kulturní památky - hradu Červený kameň.
Celou akci organizačně velice pečlivě zajišťovala prezidentka sboru Dáša Vernerová a všestranná členka výboru Dáša Bednářová.
Umělecké vedení: pohodová, usměvavá a především trpělivá MgA. Jarmila Jalůvková
Palce nám držel a dopravu zajišťoval spolehlivý Jaroušek Sonsbeek.
Charitativní koncert pro nevidomé a zdravotně postižené v Chrlicích
12.4.2011
Loňské předvánoční charitativní vystoupení pro nevidomé a zdravotně postižené spoluobčany mělo velký úspěch, proto jsme do chrlického ústavu letos v dubnu opět zavítaly.
Do programu jsme zařadily všechny soutěžní skladby, které už o tomto víkendu zazní v našem podání na mezinárodním sborovém festivalu v Bratislavě, a dále čerstvě nastudované novinky duchovních i světských skladeb.
Živý ohlas v publiku vzbudilo závěrečné společné zpívání dvanácti nejznámějších lidovek. A jak nám to, panečku, pospolu báječně ladilo! Rozloučili jsme se všichni dobře naladěni, my navíc potěšeny vysloveným přáním, abychom na soutěži uspěly, odměněny vřelým potleskem a krásnými velikonočními zápichy, které pro nás „naši“ vděční posluchači s láskou vyrobili.
Třicetiny naší dirigentky
10.4.2011
Na mimořádné nedělní zkoušce před konáním mezinárodního soutěžního festivalu v Bratislavě jsme též oslavily krásné třicetiny naší šumné dirigentky Jájy. A že bylo veselo, to si pište! Kromě sborového daru obdržela oslavenkyně spoustu květin, sladkostí, něco parády - jako korálky či šáteček. Aby netrpěla nouzí na privátě, sešla se i malá výbava do domácnosti od skleniček, hrníčků, sady talířů až po objemný hrnec. (Už můžete, pánové, přijít směle na návštěvu!) Nechyběly ani vyložené ptákoviny. K nim bezesporu patřila nitěná prstová přebíračka, oblíbená hra z našeho dětství. Zrcátko mělo zase symbolizovat, že léta neúprosně běží a z loňské studentky je šmahem úspěšná dirigentka a žena v rozpuku na prahu života. Všeobecné veselí způsobily darované krimplenové šaty, které se shodou okolností bez úhony dožily stejného věku jako naše oslavenkyně. Úsměvná to připomínka našeho ohozu, když nám bylo třicet. A že má naše sbormistryně smysl pro humor, dokázala tím, že se do těchto pamětnických, neprodyšných šatů nasoukala a zbytek zkoušky v nich suverénně oddirigovala.
Přejeme naší skvělé Jáji, aby ji humor nikdy neopustil, byla stále zdravá a v pohodě, úspěšná ve své profesi, spokojená v osobním životě. Ať se jí splní všechno, po čem touží! Mnoga ljeta živijó!
