Připravujeme

  • Tradiční koncert
    Zámecká Kaple sv. Kříže, Slavkov u Brna
    25.11.2018 15:00 hod
  • Koncert
    Kostel sv. Jiljí, Zbraslav u Brna
    27.01.2019 16:00 hod

více ...

Nejnovější fotogalerie


Slavkov u Brna
24.08.2018


Venezia Music Festival - Benátky
24.05.2018

více ...

Kronika


1  2  3  4  5  6  7  8  9  >>>


Koncert duchovní hudby ve Slavkově u Brna - Kostel Vzkříšení Páně

4.2.2018

Protože zámek i naše oblíbená zámecká kaple ve Slavkově u Brna jsou v zimním období uzavřené, konal se náš první letošní koncert v místním kostele Vzkříšení Páně. Na programu byl výběr duchovních skladeb starých mistrů různých období a stylů, zvolené místo tak bylo velice příhodné. Některé návštěvníky zdejší velmi chladné prostory trochu zaskočily, my jsme ale na tuto skutečnost byli předem upozorněni, a proto zevně i vnitřně připraveni. Koncert byl zpestřen nádherným houslovým vystoupením dvou mladých talentovaných žákyněk ZUŠ Jaroslava Kvapila v Brně Terezky Kokešové a Nikolky Čeperové pod uměleckým vedením Livie Zbavitelové, naší bývalé pěvecké kolegyně. Na klavír tyto mladičké umělkyně, stejně jako nás, doprovázela Šárka Bartošová. Pěveckého sólového projevu v našich skladbách se výborně zhostila Dagmar Vernerová. Protože se koncert vydařil, byli posluchači i náš dirigent Standa Smoček s naším výkonem spokojeni.

 

Soustředění 2017 alias Hippies ve Slavkově

16.8.2017 – 20.8.2017

Rok se s rokem sešel a opět je tu tradiční pěvecké soustředění sboru ve Slavkově u Brna. Kdo se těšil, že se podle dlouhodobé předpovědi počasí konečně ochladí, byl zklamán. Opětovně jsme ve zkušebně Dětského domu cedili krev a pot. Jen sobota byla milosrdná a trochu zchladila rozpálené hlavy a těla. Sbormistr Standa připravil k nácviku pro nadcházející sezónu nový obsáhlý repertoár. Rozpracovali jsme spoustu skladeb duchovních, úprav písní lidových i vánočních a populární skladby převážně s texty v angličtině. A že jich bylo! Dámy, které tento světový jazyk neovládají, měly pořádně zamotanou hlavu, zda se učit dříve text či melodii. Naštěstí máme mezi sebou bývalou úču angličtiny Zdeňku, která naši výslovnost trpělivě opravovala.

Kdo čte naše stránky pravidelně, ví, jak to na našem soustředění chodí. Za ranního kuropění hbitě vyskočíme“ v tělocvičně ze žíněnek či nafukovaček a po lehké snídani od rána do večera dřeme a pilujeme nové skladby - jen s menšími kuřáckými a stravovacími přestávkami. Díky kuřákům má tak hlasovou pauzu i zbytek sboru. Pomocníkem v nácviku při dělených zkouškách byl jako předloni student JAMU Jirka Lang. Standa se mu snažil vnutit mladší ročníky sopránek, ale neuspěl. Jirka dal stejně jako minule přednost zakládajícím členkám v altu. Jelikož je klidná síla, nedělalo mu žádný problém trpělivě a opakovaně procvičovat těžší pasáže. Snad všechno, co jsme se tady na soustředění našrotily, do začátku školního roku nezapomeneme. Už ta hlava zkrátka není, co bývala. To dirigent Standa naše občasné výpadky paměti psychicky těžko nesl. Ale neboj, Stando, a neklesej na mysli, ono se to poddá! Všechno chce svůj čas! Obdivujeme novou sborovou adeptku Páju, že ten každodenní nápor a dril jako novicka vydržela. No jo, mládí je mládí! Jsme rády, že mezi nás zavítala a výrazným způsobem snížila náš věkový průměr.

Nejen zpěvem živ je člověk! Abychom se vyblbly a odreagovaly, proběhla koncem týdne večerní párty ve stylu hippies. Stylovému květinovému oblečení a doplňkům jsme věnovaly neméně stejné úsilí jako notovým zápisům. Pod vedením temperamentní Jitky a rozesmáté Věrky ml., které zhotovily dobové mírové a láskyplné transparenty i „iontové nápoje“, jsme vyrazily za velkého jásotu a svitu plápolajících svící se zdravicemi a mírovým poselstvím do nedaleké aleje. Poté byly na pořadu dne soutěže družstev ve stejném hippies duchu. Za zvuků světových hitů šedesátých let, pečlivě vybraných Martou, pak večírek oživený tanečními kreacemi nabral grády. Vše je na věky zachyceno a zdokumentováno babčou Dášou.

Do klubu „60 a více“ jsme s velkou slávou přivítaly Alču Vavrysovou, která své jubileum poctivě slavila po čas celého soustředění.

Přežili jsme, včetně dirigenta, všechno ve zdraví, a tak můžeme směle plánovat pro nadcházející sezónu vedle účasti na zajímavých koncertech a pěveckých soutěžích také výjezdy do zahraničí. Že by do Benátek? Nejbližší koncert máme ovšem tady ve Slavkově, v nádherné zámecké kapli. Těšíme se, že si nás 8. října v 15. hod. přijdete poslechnout.

 Bez Iči Zykové, která měla všechny organizační záležitosti pečlivě pod palcem, by se tady soustředění konat nemohlo. Patří jí za to náš velikánský dík! Sbormistrovi Standovi i Jirkovi moc děkujeme za pečlivý výběr nového líbivého repertoáru, spoustu času, který nám věnovali a trpělivost, kterou se oba museli obrnit.

 Konec dobrý, všechno dobrý, tak po prázdninách opět ahóóój!

    

 

Koncert ve Slavkově u Brna - v zámecké kapli sv. Kříže

8. 10. 2017

První koncert v nové sezóně po prázdninách je pokaždé určen slavkovským posluchačům. Tato tradice má vícero důvodů. Právě zde ve Slavkově u Brna se totiž každoročně koná naše pravidelné letní soustředění, kde se v potu tváře nové skladby rodí, navíc tu zažíváme i spoustu jiných krásných chvil pospolitosti. Slavkovští nás vždy potěší vysokou návštěvností a jejich reakce je první odezvou na náš nově nastudovaný repertoár. A konečně, je tu nádherná zámecká kaple s výbornou akustikou, kde to zkrátka zpívá samo! Náš dirigent Standa Smoček vybral pro tuto příležitost směs skladeb duchovních, světských i úpravy lidových písní českých i světových. Každý si tak přišel na své. Zasloužený potlesk si odnesla naše sólistka Dáša Vernerová, která se skvěle zhostila sólového projevu ve dvou skladbách. Na klávesy nás pohotově doprovázel Jirka Lang, student brněnské JAMU. Posluchačům se svěží a pestrý koncert velice líbil, zahrnuli nás dlouhým vděčným aplausem. My jsme jim na oplátku zazpívaly malý přídavek za hudebního doprovodu samotného sbormistra. Milým průvodním slovem provázela naše vystoupení jako vždy Zdeňka Ondráčková. Její manžel Milan, náš největší „Hujer“, vytvářel pro změnu skvělou atmosféru v publiku.



 

Adventní koncert v Pavlovicích u Přerova kostel sv. Jiljí

27.11.2016

První adventní neděli byl kostel sv. Jiljí v Pavlovicích u Přerova, rodišti našeho dirigenta Stanislava Smočka, zcela zaplněn. Aby ne! Pod záštitou obce i samotného dirigenta, jenž se na organizaci zdejšího kulturního života aktivně podílí, se tu konal slavnostní adventní koncert, na kterém účinkoval i náš pěvecký sbor Mladost.

Standovi rodiče nás už během příjezdu do Pavlovic zdaleka vítali z předzahrádky svého domku a následně se o nás na nedaleké faře perfektně postarali. V sychravém počasí nás potěšila sálající roztopená kamínka, nádherně zdobený voňavý perník - vlastnoručně upečený Standovou dívkou Zuzkou, svařené vínko, teplé nápoje všeho druhu i slivovička na zahřátí. Abychom netrpěli hladem, zahrnula nás paní Smočková s manželem výbornými obloženými chlebíčky. Protože jsme vystupovali až na závěr koncertu, měli jsme spoustu času k odpočinku i klábosení.

Samotný koncert byl velice pestrý a líbivý. Zahájil ho sólový zpěv studentky AMU Katowice Anety Ručkové, následovalo varhanní vystoupení Jiřího Langa z brněnské konzervatoře a Filipa Haranta.      Oživením byly skladby pro žesťové nástroje v podání trumpetistů Jaromíra Školoudíka a Petra Hradila, na trombon je doprovázel Leonard Zábranský. Standou citlivě vybrané duchovní skladby pak v našem pěveckém provedení umocnily slavnostní adventní náladu a završily koncertní hudební podvečer.  Vnímaví posluchači odměnili všechny účinkující srdečným potleskem.

Po koncertě jsme se na návsi sešli s místními občany u slavnostního rozsvícení vánočního stromu. Tam už prostor patřil těm nejmenším – dětem a jejich zpěvu vánočních koled.

Koncert se vydařil, byl to velice příjemně strávený den. Děkujeme Standovým rodičům a Zuzce za jejich vřelé přijetí a bohaté pohoštění, naší obětavé Martě pak za precizní zajištění dopravy.

 

Praga Cantat 2016 - mezinárodní soutěžní pěvecký festival

27.10. – 30.10.2016

Stověžatá matička Praha se po čas konání jubilejního 30. ročníku mezinárodního pěveckého festivalu Praga Cantat  stala i naší matkou. Přivítala svou náručí celkem 24 sborů z mnoha zemí. Kromě pěti českých se festivalu zúčastnilo dalších 19 zahraničních těles. Nejpočetnější zastoupení mělo Německo se svými šesti sbory. Dále na festival zavítaly sbory ze Slovenska, Maďarska, Itálie, Španělska, Norska, Finska, Estonska i z daleké Indonésie a Malajsie. Právě tyto exotické akademické sbory patřily k nejlepším.

My jsme soutěžili ve dvou kategoriích - ženské sbory a duchovní hudba.  V takto široké konkurenci se nám v obou kategoriích podařilo obhájit skvělé stříbrné pásmo. Naše umístění bylo velikým úspěchem amatérského zpěvu. S mladými univerzitními sbory zkoušejícími spoustu hodin několikrát týdně jsme se skutečně srovnávat nemohli. Vítězný indonéský sbor oslnil kromě úžasného exotického zpěvu i doprovodným líbivým pohybem na praktikáblech, dnes tolik módním a žádaným. Svůj temperament dali najevo i při večerním vyhlašování výsledků v Národním domě na Vinohradech, kde celá soutěž probíhala, následně pak i na tanečním parketu.

Volný sobotní den jsme využili k toulkám po Praze. Odpoledne nám sympatický Pavel, syn naší zpěvačky Vlasty, zprostředkoval zajímavou dvouhodinovou návštěvu Českého rozhlasu. Překvapilo nás, jak veliké je jeho zázemí a že zde sídlí i řada dalších soukromých rádií. Při prohlídce dobové výstavky starých radiových přijímačů si mnohé z nás uvědomily, kolik toho pamatujeme, a že to vlastně není až tak dávno, co jsme podobné přístroje ve svých domácnostech vlastnily.
 
Během této exkurze nás vyděsila náhlá zdravotní indispozice našeho dirigenta Standy. Naštěstí po důkladném vyšetření ve vinohradské nemocnici a podání účinných léčiv se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že se mohl zúčastnit večerního vyhlašování výsledků a převzít naše ocenění. Na rozlučkovém tanečním večírku sbormistr spolu s „prezidentkou“ sboru Verdou navázali družbu s mužským Pěveckým sdružením moravských učitelů a domluvili do budoucna možnost případného společného koncertu.

Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily nám svou polohou v centru Vinohrad poskytl po celou dobu našeho pobytu skvělé zázemí a především výbornou časovou dostupnost do místa pěveckého dění i pro návštěvy historických památek.

Festival Praga Cantat byl pro nás svátkem hudby, příjemně stráveným časem v naší metropoli i odpočinkem od každodenních povinností. V prvé řadě však skvělým oceněním naší pěvecké činnosti a zejména odborného dirigentského vedení Stanislava Smočka. Kromě zásluh za pěvecký výkon si zvláštní ocenění zaslouží Libuška s Mirkou, které po technické stránce všechno zařídily a my se tak měli jako v bavlnce. Zlaté pásmo jsme přisoudili babči Dáši, která byla po celý čas v pohotovosti a veškeré dění i soutěžní vystoupení zdokumentovala na videu a přiložených fotografiích. Stando a holky, moc děkujeme!

 

Soustředění ve Slavkově 2016 aneb Z pohádky do pohádky

17.8. – 21.8.2016

Na letošní soustředění konané tradičně ve Slavkově u Brna si náš sbormistr Standa Smoček, student dirigentství na JAMU, přizval k ruce na dělené zkoušky účinného „pomocníka“ Michala Sabadáše, sbormistra přerovského dětského sboru Vocantes. To byla jedna z nejvýraznějších změn oproti předešlým soustředěním.

Protože nikdo z nás není „pod zákonem“, nic nebránilo společnému ubytování v tělocvičně integrované školy. Tam se také v přilehlých prostorách konaly v trochu sparťanských podmínkách i dělené zkoušky, neboť Dům dětí, kde v minulosti pěvecký nácvik probíhal, byl po vydatných záplavách v havarijním stavu. Ale jak se říká: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti!“, platí pro nás dvojnásob. Nejsme cukrové panenky, ale životem zocelené dámy, které vydrží všechno. A tak ani stísněné nácvikové prostory s nedostatkem přísunu kyslíku vyhrazené zpěvačkám z altu nám nikterak neubraly na pracovní aktivitě, elánu, ani humoru.

Oba dirigenti měli odlišné přístupy k nácviku nových skladeb. Zatímco se Standou jsme se skladbu s pomocí kláves rychleji naučily a během následného opakování pilovaly a odstraňovaly nedostatky, Michal se zaměřoval především na teorii tvorby tónu a hlasovou průpravu, a než jsme nacvičily první řádky nových skladeb podle sbormistrových představ a došly ke zdárnému konci, zabralo to více času. Mělo to své opodstatnění, vyžadovalo ovšem oboustrannou trpělivost. Plánovaný program nácviku jsme splnily, oprášily si i dřívější skladby a po prázdninách budeme pokračovat v dalším pilování a vylepšování, abychom se ctí obstály na soutěži v Praze i připravovaných koncertech.

Největším nepřítelem letošního soustředění byla nedisciplinovaná účast. Přestože byl termín soustředění znám s ročním předstihem, nesešly jsme se všechny. Některé členky sboru přijely s dvoudenním zpožděním, jiné zase odjížděly dříve. Důvody byly různé, ale fakt, že poslední den seděly na zkoušce pouze čtyři zpěvačky z druhého sopránu, byl tristní. Není divu, že tato situace před zářijovým koncertem ve Slavkově, říjnovým výročním vystoupením v Lužánkách, či soutěži v Praze přiváděla Standu k šílenství. Ostré výtky si ovšem vyslechly dámy, které poctivě čtyři dny nacvičovaly, svůj čas pro soustředění si zajistily a rodinné problémy nějakým způsobem vyřešily.

Příkladem zájmu o sbor byly naše matky na mateřské - Věrka, která dorazila s manželem i 10 měsíční Barborkou a zasloužilá mamča Eva, která doma zanechala choti své tři malé ratolesti. Přijely alespoň na skok, aby nás pozdravily, seznámily se s naším současným repertoárem i nácvikem nových skladeb.

Co nám ovšem šlo perfektně, byl sobotní večerní karneval. Letošní vyhlášené téma Z pohádky do pohádky dával široký prostor pro pestrý rej masek.

Zatímco naši dirigenti, znaveni vyčerpávající večerní zkouškou, museli nabrat další sílu a ztracenou energii, ale především doplnit pitný režim v místním restaurantu, my jsme díky Šebestové a nakrátko utrženému sluchátku vzaly na sebe podobu vodnice, mravence či čertice. Byla tam i karkulka, kočka, smrtka, stařenka - Krteček, Křemílek a taky Vochomůrka. Též Pipi punčochatá, ni nahá-ni oblečená – Rusalka i čarodějnice – zkrátka pěkná směsice.

Jelikož slíbený čas návratu uměleckých šéfů vypršel, šly jsme si své pedagogy za mohutného chorálu „My jsme žáci 3. B, bereme však na sebe podobu zajíce, žirafy či krabice …“ na náměstí vyzvednout. Měli velké štěstí, že svoji žízeň zavčas uhasili a vraceli se již alejí ke svým ovečkám. Když nás zmerčili, protočily se jim panenky, ale byli rádi, že jsme nedorazily až do lokálu na náměstí.

Jó, srandičky, na to nás užije!

Jedničkou, ač nezpívající, byla babča Dáša se svým promítáním dokumentárního filmového materiálu z naší sborové historie a přísunem energie v podobě košíku ovoce a tří plechů bublaniny.

Děkujeme našim dirigentům Standovi a Michalovi, že to s námi ve zdraví přežili a spoustu nového nás naučili. Snad se i trochu pobavili! A pochopitelně naší nesmírně obětavé Ilči, která celé soustředění perfektně zajistila a všechny nečekané překážky k naší plné spokojenosti úspěšně vyřešila.

 

Party v růžovém na Stránské skále

28.6.2016

„Růžovou ti krinolínu koupím, dítě mé, až půjdem spolu na veliký bál ….“.

Asi v tomto duchu probíhala naše poslední předprázdninová zkouška, která byla již tradičně přesunuta ze zkušebny pod širé nebe k babči Dáši na Stránskou skálu.Kromě dam, které už se tou dobou povalovaly někde u moře, dorazili v předepsaném růžovém dress-code téměř všichni. Výjimkou nebyl ani dirigent Standa v růžové košili se svou dívkou Zuzkou v růžových květovaných šatičkách. První ovšem byla na místě mamča na mateřské Věrka s devítiměsíční Barborkou. Oběma to v růžovém hávu s věnečkem růžiček na hlavě úžasně slušelo. Nečekaně mezi nás zavítala i Tamara z bývalého dětského sboru, pochopitelně v růžovém, kterou jsme od 18. let neviděli. Ta se ale na rozdíl od nás celá ta dlouhá léta živila zpěvem profesionálně na prknech slovenských scén.V růžovém, opásaná erotickou zástěrkou, a s růžovými pramínky ve vlasech všechny srdečně přivítala hostitelka Dáša. Na růžovo nabarvila též vlásky všem třem vnoučatům. Když všichni, tak všichni! Babča naservírovala čerstvě upečenou bublaninu, kafčo, alko i nealko, následně i ostatní pochoutky, které jsme donesli. Promenádní růžové defilé pak mohlo nerušeně začít. Šatičky, blůzičky, trička, sukýnky, klobouky a nejrůznější doplňky v růžových barvách. Pěvecké duo matka-dcera Aťka s Janou do nařaseného růžového trika a stejnobarevného klobouku nasoukaly i svého mužského živitele. Alča z druhého altu ve své apartní trčaté noční košilce a květinovou ozdobou hlavy byla se svým kostýmem jako vždy středem pozornosti. Klasice se vyhnula také Sylva ve svém přiléhavém růžovém trikotu evokujícím první republiku. Netradičně a vtipně to pojala Jarka coby láhev uleželého růžového vína z dobrého ročníku 1956, označenou na zadní straně vinětou původu a bonitou. Navíc přinesla i doma vyrobené ovocné růžové tiramisu, které nejen skvěle vypadalo, ale též znamenitě chutnalo. Bláža v růžovém župánku s rozečteným bestselerem Ordinace v růžové zahradě pojídající růžové amarouny, zapíjené růžovou bowle, symbolizovala zase „Růžové představy o důchodcích“. Jedničkou ovšem byla naše neřízená střela Vlastička. Dorazila poslední, ale stálo to za to. Růžová nejen od hlavy k patě, ale i vespod. Vplula do zahrady v elegantním klobouku, s růžovým paraplíčkem, výraznými náušnicemi, brýlemi, hodinkami i korálky, přiléhavou kordulkou, legínami i pantoflíčky v téže barvě. Pod načechranou sukýnkou odhalila za všeobecného veselí i dlouhé růžové jégrovo prádlo. Když po svém tanečním entrée usedla a začala z růžové kabelky vytahovat neskutečné množství různých propriet a sarapatiček v růžové barvě - od vějíře, peněženky, zrcátka, klíčenky, rtěnky…… až po titěrnou sponku, padli jsme všichni do vývrtky.
Zkrátka bylo veselo. Dobré jídlo i pití, opékání špekáčků, bujará zábava do pozdních večerních hodin. Na zpěv ani nedošlo, ten si necháme až na srpnové soustředění.
A teď hurá na prázdniny a dovolené!

 

 

 

 

 

Mohyla míru, kongresové centrum

21.05.2016 - 20:30 hod., 21:30, 22:30

Brněnská muzejní noc je pro náš sbor už tradičně spjata s koncerty na Mohyle míru. Nejinak tomu bylo i letos, jen se kvůli opravám kaple uvnitř památníku musely naše tři noční koncerty přesunout do prostor kongresového centra. Pod dirigentským vedením Stanislava Smočka jsme posluchačům předvedli pestrý výběr skladeb z našeho bohatého repertoáru od vokální polyfonie starých mistrů z období renesance, přes baroko, klasicismus a romantismus, až po hudbu současných autorů.
Na klávesy nás doprovázel student JAMU Jiří Lang.  Slovem provázela jako vždy Zdenka Ondráčková. První půlhodinový vstup byl z hlediska návštěvnosti lehce zahřívací, s postupující nocí se prostory sálu zcela zaplnily. Návštěvníci, kteří vedle samotné prohlídky slavného monumentu a stálých expozic Bitvy tří císařů 1805 využili i doprovodný kulturní program a přišli si se zájmem vyslechnout naše vystoupení, rozhodně nelitovali. Odcházeli s úsměvem na rtech, nadmíru spokojení a dobře naladění.

 

Absolventský varhanní koncert Stanislava Smočka

27.4.2016

Večer 27. dubna 2016 se katedrála sv. Petra a Pavla rozezněla skvostnými tóny slavné Toccaty  pařížského varhaníka a skladatele Eugéne Gigouta. Touto výjimečnou skladbou francouzského mistra zahájil náš dirigent Stanislav Smoček svůj absolventský varhanní koncert, kterým zakončil svá studia na brněnské konzervatoři pod pedagogickým vedením Mgr. Heleny Vodičkové.
Protože Standa souběžně studuje na JAMU obor dirigování sboru, přizval ke spoluúčinkování na tomto koncertě i náš pěvecký sbor Mladost a ženský komorní sbor Gloria Brunensis (dá se říci „dceřiný“ pěvecký sbor z poslední Dostalíkovy líhně) vedený Natalií  Chirilenco.  Spojené sbory pod Standovou dirigentskou taktovkou a s varhanním doprovodem Jitky Jelínkové zpestřily a umocnily pěveckým provedením skladeb mistrů C. Cascioliniho, Z. Kodályho, K. B. Kopřivy, G. P. Palestriny a F. M. Bartholdyho celý program absolventského koncertu.
Následovala působivá a náročná varhanní díla Maurice Duruflé – Scherzo, op. 2 a Regina Coeli, op. 64 - Marcela Dupré. Skvěle zahraný a úžasně vygradovaný závěrečný varhanní Chorál E dur Césara Francka, hlavního reprezentanta francouzské romantické školy, potvrdil nesmírný hudební talent našeho dirigenta.
Velice náročný absolventský koncert, kdy Standa musel přípravu rozdělit na vlastní hru na varhany a pěvecký nácvik nových skladeb obou sborů a při samotném vystoupení pak střídavě rozložit koncentraci mezi dvě odlišné profese - hru na nástroj a dirigování, dopadl znamenitě. Moc blahopřejeme!
Po nesčetných gratulacích následoval na faře bohatý raut, který byl poděkováním pedagogickému sboru, účinkujícím, přátelům a rodičům.
 
Rádi bychom touto cestou poděkovali ženskému komornímu sboru Gloria Brunensis, že jsme si mohli při tak významné události společně zazpívat a jejich sbormistryni Mgr. Natalii Chirilenco za cenné rady.

 

Za štrúdlem k Vernerům z Obřan do Bílovic

23.1.2016

Dámy, které měly čas a chuť, vyrazily v sobotu za poledne pod vedením „prezidentky sboru“ Dáši Vernerové na krátkou zimní procházku z Obřan do Bílovic. Tentokrát cesta nevedla z gury do gury jako posledně, ale zasněženou krajinou pěkně po rovině podél řeky Svitavy. Zimní idylka jak vyšitá! Čerstvě napadený sníh a poletující sněhové vločky byly eldorádem pro doprovodné psí mazlíčky – Jiřčinou fenku švýcarského ovčáka Wiki a Vernerovic Welsh Corgi Pembro Fifinku.

První zastávkou byla nově zrekonstruovaná Obecní hospoda v Bílovicích, kam následně dorazily i ostatní, které volily trasu po kolejích. Po výborném pozdním obědě a lahodném dezertíku jsme s plným žaludkem stoupaly místní zkratkou za řekou po strmém, sněhem zavátém schodišti vzhůru k lesu na Hradisko, do útulného příbytku Dáši a jejího chotě Romana. Tam už nás čekal tradiční, vynikající jablečný štrúdl s vanilkovým přelivem. Paní domácí se moc povedl, jeden kousek zkrátka nestačil. V příjemné atmosféře u krbu jsme pak strávily zbytek sobotního dne.
Opušťák od rodiny na tuto každoroční sborovou akci dostala tentokrát i doktorka Eva, dlící momentálně na nekončící mateřské dovolené. Během své „dovči“ stihla totiž postupně přivést na svět hned tři potomky. S potěšením jsme mezi sebou přivítaly naši exsbormistryni Jáju, dnes již šťastně vdanou mladou paní, která neváhala dorazit mezi své bývalé ovečky až z Mladé Boleslavy.  Byla jako vždy usměvavá, v pohodě a navíc v radostném očekávání! Moc jí změna stavu slušela!

Zatímco Roman odhazoval venku sníh, probraly jsme všechny ženské záležitosti a nastávající mamce se dostalo rad a poučení nejen knižních, ale především z úst nejpovolanějších. Hlavní slovo měla naše zasloužilá trojnásobná matka, která se po letech odloučených od sboru potřebovala nejvíce vypovídat. Nestačily jsme prodiskutovat zdaleka všechno, čas uběhl strašně rychle a vlak, bohužel, nepočká. Děkujeme Vernerům za jejich pohostinnost a příjemně strávené odpoledne a podvečer. 
Tak zase za rok, snad v početnější sestavě!


 


1  2  3  4  5  6  7  8  9  >>>