Připravujeme

  • Tradiční koncert
    Zámecká Kaple sv. Kříže, Slavkov u Brna
    25.11.2018 15:00 hod
  • Koncert
    Kostel sv. Jiljí, Zbraslav u Brna
    27.01.2019 16:00 hod

více ...

Nejnovější fotogalerie


Slavkov u Brna
24.08.2018


Venezia Music Festival - Benátky
24.05.2018

více ...

Kronika


<<<  1  2  3  4  5  6  7  8  9  >>>


Tříkrálový koncert - kostel sv. Mikuláše, Veverské Knínice

10.1.2016

Letošní koncertní sezónu jsme zahájili velice zdařilým Tříkrálovým koncertem v kostele sv. Mikuláše ve Veverských Knínicích. Repertoár byl podobný tomu vídeňskému, doplněn byl navíc varhanními skladbami v podání Jiřího Langa, který nás rovněž doprovázel i na klávesy. Sólem se blýskla ve skladbě „Z Betléma se ozývá“ v aranžmá našeho dirigenta Dáša Vernerová. Posluchače zaujal i sólový projev samotného sbormistra Stanislava Smočka v dalším vlastním aranžmá skladby „Gloria in excelsis“.
V malém, ale zcela zaplněném kostelíku se nám krásně zpívalo, příznivá odezva publika moc potěšila. Velice jsme ocenili pohostinnost místních činitelů, kteří pro nás připravili bohaté občerstvení i něco tekutého na zahřátí hlasivek. Organizačně koncert zajišťovala Jitka Langerová, i jí patří náš dík.
Divácky podpořit nás přijela také naše členka Věrka Vyskočilová, která je v současné době na mateřské a pěvecké dovolené, se svým chotěm a roztomilou tříměsíční dcerkou Barborkou.

 

INTERNATIONALES ADVENTSINGEN Wiener Rathaus - Festsaal

28.11.2015

Již potřetí byl náš pěvecký sbor pozván do Vídně k účinkování na mezinárodním adventním koncertě, který se každoročně koná v překrásném reprezentačním sále tamní radnice. Zatímco posledně jsme s bývalou dirigentkou Jarmilou Jalůvkovou vystupovaly o zlaté neděli těsně před Štědrým dnem, letos si nás naopak návštěvníci Vídně mohli v těchto nádherných prostorách radničního sálu vyslechnout na samém začátku adventu. V našem programu zazněly nově nastudované české a moravské koledy, vánoční skladby v úpravách našeho současného sbormistra Stanislava Smočka a působivá díla světových mistrů E. Crockera, N. Rota, G. F. Handela, L. Marenzio, T. Albinoni a C. Casciolini. Na klavír nás doprovázela Martina Kirová.

V listopadovém sobotním odpoledni se vedle nás a Vachova sboru moravských učitelek posluchačům představily pěvecké sbory z Itálie, Německa, Kanady a USA.

S ohledem na mezinárodní politickou situaci a teroristické útoky v Paříži jsme měli obavy, zda se letošní adventní koncerty v rakouské metropoli vůbec uskuteční a jaká bude účast. Ta ovšem předčila očekávání a zcela zaplněný obrovský radniční sál beze strachu aplaudoval všem zúčastněným pěveckým tělesům. Jen vánoční strom na trzích před radnicí solidárně zářící v barvách francouzské trikolóry připomínal nedávnou tragédii.

Prohlídku nazdobeného centra města a vyšňořeného vánočního trhu jsme tradičně zakončili výborným punčem a na památku si odnesli adventní hrníčky s novým vánočním motivem.

 

Soustředění ve Slavkově 2015 v havajském duchu

19.8.2015 – 23.8.2015

Byly jsme zvědavé, jaké bude letošní soustředění s novým, mladým dirigentem Standou, na jeho souznění se sborem i s dámami dříve narozenými. Zkrátka, jak si bude mladý chlap rozumět s tolika ženskýma nejen po umělecké stránce. Obavy nebyly na místě, nás má prostě každý rád!
Našeho „supermana“ nikterak nezaskočilo společné ubytování na žíněnce v tělocvičně ZŠ, stravování ve školní jídelně, ani to, že jsme s ženskou přesilou suverénně okupovaly i pánské toalety.
Přes den se v Dětském domě pilně pracovalo, večery už Standa nehrotil, byly v naší režii. Protože na programu nácviku byly kromě zcela nových skladeb i takové, které už jsme kdysi před dávnými lety zpívaly, šel nácvik poměrně lehce. Kamenem úrazu byla tentokrát intonace, ze záhadných důvodů jsme intonačně soustavně klesaly. K děleným zkouškám si dirigent přizval na pomoc dalšího mladíčka, studenta konzervatoře Jirku Langa.  Tomu svěřil do péče protřelé alty.  Nutno však konstatovat, že byly pozorné a snaživé, nácvik pod Jirkovým vedením bezpečně a s díky zvládly. O víkendu nás přišla navštívit a zavzpomínat na předchozí suprová soustředění exsbormistryně Jája.  Aby tu nebyla zbůhdarma a nevyšla ze cviku, věnovala se odpoledne sopránům a nacvičila s nimi jednu z nových skladeb. V neděli pak proběhla v zámecké kapli akustická zkouška na zářijový koncert, který se v těchto nádherných prostorách uskuteční 20. 9. 2015 v 15. hodin. Přijďte si nás poslechnout, všichni jste srdečně zváni. Těšíme se na vás.

Soustředění není jen o zpěvu, patří k němu pochopitelně i zábava.  Ta letošní, inspirovaná žhavým tropickým počasím, se nesla v havajském duchu. Pod vedením Jitky, nastávající mamči  Věrky a jejich pomocné družiny proběhl v sobotu zábavný HAWAI VEČER, jehož součástí byla i volba královny večera – alias mocné Pelé, matky země, havajské bohyně ohně a vulkánů. Nic jsme neponechaly náhodě a připravily si adekvátní kostýmy. Obnažená těla, pestrobarevné havajské věnce a třásňové  sukénky, svěží květy ve vlasech. Po úvodním huhu koktejlu jsme společným tancem  hula-hula přivítaly staronového hromovládného boha Lono alias Standu Smočka v pestrobarevné havajské košili a slaměném sombreru. V následujících zábavných a tanečních soutěžích proběhl vlastní konkurs na bohyni, která měla být nejkrásnější, nejvýřečnější, nejmrštnější, nejinteligentnější, pohotová a kreativní. Neskutečnou výdrž v tanečních kreacích a břišních tancích předvedla především Alenka z druhého sopránu, dále zubařka Jarka a v rudém vyzývavém hávu temperamentní Vlasta. Toto trio vydrželo křepčit několik hodin v kuse. Prokázaly tak nejen pěvecké kvality, ale i taneční vlohy. Hlavní slovo při výběru té nejlepší měl vedle vážených poradců pochopitelně bůh Lono. Nenechal se poblouznit mladými, svůdnými těly a odvážnými kreacemi, vsadil na jistotu a bystrý úsudek a královnou večera se stala a jeho sympatie si získala s hořícím ohněm v těle, láskou v duši, vnitřní sílou a energií Alča z druhého altu. Vyvolený božský pár si na znamení vzájemných sympatií vyměnil pohlavní pokrývky. Květinový věnec získal Lono, slaměné sombrero pokrylo zase hlavu oduševnělé Pelé.  Bláznivý večer se vydařil, skvěle jsme se odreagovali a parádně vyblbli.

Nezbývá než poděkovat dirigentu Standovi za jeho nasazení, trpělivost i shovívavost, a taky za to, jak úžasně mezi nás zapadl, Jirkovi za obětovaný čas a odvahu, Jáji, že na nás nezapomněla, Dáši za super fotodokumentaci nejen ze soustředění a filmové zpracování veškerých našich aktivit, a pochopitelně naší obětavé Ilči, která celé soustředění skvěle zorganizovala a perfektně zajistila.


 

Prvorepubliková párty na Stránské skále

30.6.2015

Poslední sborová zkouška před prázdninami proběhla ve veselém duchu u babči Dáši na Stránské skále. Předepsaný byl vstup v prvorepublikovém úboru. Mnohé dámy žel z těchto dobových oblečků  značně povyrostly, ale těm kostýmovaným to velice slušelo. Potěšilo nás, že až z  Mladé Boleslavi za námi vážila cestu naše bývalá sbormistryně Jája, na značkách byli i dvorní zájezdoví řidiči Jaroušek s dcerou Silvou ve vysoce požehnaném stavu (dnes už šťastnou maminkou pořádného cvaldy Pavlíka). S menším zpožděním dorazil na párty i dirigent Standa se svou dívkou a krabicí luxusních muffinek. Stoly se prohýbaly jídlem a pitím, psí strážci domu byli v pohotovosti a loudili. Bylo veselo jako vždy. V podvečer vzplál tradiční táborový oheň, vůně opékaných špekáčků se nesla po širokém okolí. O zábavu bylo postaráno až do pozdních nočních hodin. Moc Dáši děkujeme za poskytnutý azyl a zajištění celé skvělé akce. Byl to suprový začátek prázdnin a dovolených. Už teď se těšíme na srpnové soustředění ve Slavkově.

 

Dostalíkovo sborové jaro Velká Lhota u Dačic

30.5.2015

Koncem května jsme se zúčastnily 3. ročníku festivalu Dostalíkovo sborové jaro, který se od roku 2011  pořádá  každým druhým rokem ve Velké Lhotě u Dačic na počest hudebního pedagoga, dirigenta, zakladatele našeho sboru PhDr. Jaroslava Dostalíka, jenž celý svůj život zasvětil především dětskému sborovému umění. Díky manželům Čudlým z Velké  Lhoty, kam pan Dostalík v posledních letech života rád jezdil a tuto lokalitu si oblíbil, byla naplněna jeho představa o konání zdejšího nesoutěžního festivalu pěveckých sborů, kde se budou setkávat zpěváci a dirigenti,  předávat si vzájemně svoje zkušenosti a fundovaní odborníci z oboru pak svými radami  přispívat  ke zvyšování kvality  pěveckého projevu. 

V horním kostele Evangelického tolerančního areálu se posluchačům představilo šest velice kvalitních  sborů napříč pěveckého spektra. Hostem festivalu byla paní Halířová, blízká spolupracovnice pana Dostalíka, která mu v minulosti pomáhala s hlasovou výchovou malých zpěváčků. Po uvítacím slově Pepy Čudlého, zpěváka a manžela dirigentky místního sboru, odpolední koncert zahájil pořádající komorní sbor Festivia Chorus se sbormistryní a klavíristkou Jitkou Čudlou. Následoval další komorní sbor Domino Tábor, náš ženský sbor Mladost s dirigentem Standou Smočkem a klavíristou Jiřím Langem, Českobudějovický dětský pěvecký sbor Canzonetta, ženský sbor Gloria Brunensis, složený z absolventek a bývalých členek Dostalíkovy dětské Primavery, vedený Natalií Chirilenco. Sborovou přehlídku úspěšně završilo početné smíšené Pěveckého sdružení Campanula Jihlava. Byla radost vyslechnout si krásu sborového zpěvu všech zúčastněných těles, která byla umocněna skvělou akustikou kostela. Byl to pěvecký svátek pro posluchače i účinkující.

Potěšilo nás opětovné setkání s naší bývalou sbormistryní Jarmilou  Jalůvkovou, která byla letos  nominovaná do nesoutěžní poroty, a navíc se úspěšně zhostila i dirigování jedné ze dvou společných skladeb všech sborů.

Spontánní společný zpěv lidovek poté zazněl i při závěrečném rautu a vínečku v základní škole, který pro účastníky festivalu připravil pod vedením Jitky a Pepy, našich osobních přátel, domácí sbor Festivia Chorus.

 

Brněnská muzejní noc 2015 - koncert na Mohyle míru

16.5.2015

Naše každoroční květnové vystoupení na Mohyle míru patří již tradičně k oživení Brněnských muzejních nocí. Ve třech půlhodinových blocích si návštěvníci tohoto monumentu mohli vyslechnout pod dirigentským vedením Stanislava Smočka a za klavírního doprovodu  MgA. Jaroslavy Kynclové poutavé skladby starých mistrů od 14. století až po současnost, díla duchovní i světská, skladby různých žánrů i období. Úvodní koncert byl zpestřen houslovým vystoupením devítileté Terezky Kokešové, žákyně ZUŠ Jar. Kvapila v Brně, druhý blok pak čtyřmi písněmi brněnského ženského kvarteta maminek na mateřské „Jen tak“ .
Krásný, teplý večer vylákal na prohlídku tohoto historického objektu i na hudební doprovodný program spoustu návštěvníků. Kupodivu nejpočetnější, nejvřelejší a potleskem nešetřící posluchači byli právě ti úplně poslední – předpůlnoční. Moc nás potěšila následná emailová pochvala jednoho z posluchačů, pana Víta Janiše, doručená na adresu sbormistra a předsedkyně sboru tohoto znění: „Vážení, chci Vám tímto poděkovat za krásné vystoupení v Mohyle míru v rámci muzejní noci. Bylo to kouzelné, ještě teď mám husí kůži... Přeji mnoho úspěchů.“
A to je nejkrásnější ocenění, kterého se nám mohlo dostat.

 

Smutná zpráva – poslední rozloučení s Naďou Kocmanovou

5. května 2015

5. května 2015 jsme se v Obřadní síni brněnského krematoria naposledy rozloučily s naší milou, skromnou kamarádkou, jednou ze zakládajících členek našeho sboru Naďou Kocmanovou, která 28.4.2015 v nedožitých 69 letech podlehla těžké nemoci. Milovala hudbu a moc ráda zpívala. Velice jsme obdivovaly její houževnatost a odhodlání, s jakým v doprovodu své dcery Sylvy docházela i přes svoje vážné zdravotní potíže na zkoušky. Budeš nám, Naďko, chybět. V našich vzpomínkách však zůstáváš stále s námi.

 

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně - Chrlicích

Charitativní koncert 11.2.2015

Letošní koncertní sezonu jsme zahájily v Ústavu sociální péče pro zrakově postižené v Brně –Chrlicích. Tamní obyvatelé náš sbor už dobře znají, charitativní koncerty zde míváme každoročně. Jedinou změnou byla osoba dirigenta, místo Jarmily Jalůvkové se posluchačům představil nový mladý sbormistr Stanislav Smoček. Pod jeho dirigentským vedením zazněly skladby různých žánrů i období od 16. století po současnost. Nechyběly ani úpravy lidových písní a jeden spirituál. Na klavír nás doprovázela MgA. Šárka Bartošová, slovem tradičně provázela Zdeňka Ondráčková.

Koncert se vydařil, souhra nového dirigenta se sborem byla výborná. Kromě upřímného potlesku jsme byli za náš výkon odměněni i drobnou sladkostí.

S bývalou dirigentkou Jájou jsme i přes velkou vzdálenost jejího současného bydliště neustále v kontaktu. Potěšila nás svou přítomností i na tomto koncertu.

 

 

Bílovickými lesy s posezením u Vernerů

10.1.2015

První sborovou akcí letošního roku nebyl koncert, nýbrž  procházka bílovickými lesy. Účast trochu ovlivnila značná nemocnost a přiznejme si, i ranní nevlídné počasí. Svou přítomností nás naopak poctila naše emeritní sbormistryně Jája, která neváhala dorazit až z Mladé Boleslavi, aby si po vánočním hodování společně s námi protáhla údy, pročistila plíce a pokecala, co nového ve sboru. Odměnou odhodlaným a vytrvalým účastníkům bylo nakonec nádherné slunečné počasí s teplotami na leden nadmíru vysokými. Svižnou tříhodinovou vycházku zvlněným lesním terénem vedl Roman, manžel naší místopředsedkyně Dáši. Zablácení až po kolena, ale růžolící a vyhládlí jsme poobědvali ve výletním restaurantu Sokolovna v Těsnohlídkově údolí. Následně jsme se, už jen my ženské, pokochaly uměleckými díly v místní Galerii Alfa a nakoupily milé drobnůstky pro potěšení.

Škoda jen, že nás musela kvůli náhlé nevolnosti předčasně opustit Jitka.

Pak už naše cesta vedla od řeky Svitavy ostře vzhůru do Vernerovic vlastními silami zbudovaného hnízdečka v zalesněné stráni s parádním výhledem na okolní hvozdy. Kafčo, vínečko a výborný štrúdl se šodó, kterým nás paní domu pohostila, nemělo chybu. Obdivovaly jsme také Romanovy šikovné ručičky a hned prakticky otestovaly kvalitu nově zhotovené dvoupatrové vysunovací válendy. Zatímco jsme okny sledovaly nádherný západ slunce nad bílovickými lesy, Jáju  pro změnu uchvátilo rehabilitační autotrakční lehátko, na kterém se přikurtovaná hlavou dolů pohodlně uvelebila. Protože v této poloze setrvávala drahnou dobu, měly jsme obavy, aby vínko, štrúdl i polední oběd neopustily její útroby. Mládí ovšem snese všechno.

Děkujeme Vernerům, kteří převzali výletní i potravinový patronát nad celou touto povedenou akcí a navíc nás obdarovali praktickým dárkem do domácnosti -  kuchyňským dřevěným prkénkem vlastní výroby. Byl to vskutku vydařený den!   

 

 

 

 

 

 

 

 

Lužánky - rozlučka s naší dirigentkou Jájou aneb Dirigentská štafeta

22.11.2014

Poslední veřejný koncert s naší odcházející dirigentkou MgA. Jarmilou Jalůvkovou  proběhl s velikým úspěchem v září v našem oblíbeném, historií opředeném Slavkově u Brna. Tato listopadová sobota byla věnována rozlučkovému vystoupení s posezením pro naše rodinné příslušníky, kamarády, známé a bývalé členy sboru. Konalo se v bývalém Pionýrském domě v Lužánkách, kde mnohé z nás jako děti v roce 1956 se sborovým zpěvem pod taktovkou dirigenta Jaroslava Dostalíka začínaly. Jak příjemné, že jsme se po desítkách let opět sešli ve starých známých prostorách. Naštěstí nemáme čas duševně stárnout, neboť do našich řad našla cestu nová mladá líheň - jak dirigentská, tak i pěvecká. A tak my holky, co spolu zpíváme, zažíváme nejen umělecké úspěchy, ale také všelijaké ulítlé mimopěvecké aktivity. A to nás není pět, ale rovnou pětatřicet!

Toto pětihodinové setkání bylo pojato rodinně, v přátelském a veselém duchu. Koncert sboru byl rozdělen do dvou částí, prolínán byl úsměvnými epizodami z našeho sborové života, jak ho v průběhu let zachytila na celuloidový pásek naše nejaktivnější členka sboru -  kameramanka, fotografka, dokumentaristka, strážkyně webových stránek a k tomu plně funkční trojnásobná babča Dáša Bednářová. Vybrat z nepřeberného množství filmového materiálu dvakrát dvacetiminutový sestřih, byl i pro Dášu heroický výkon, kterému věnovala desítky hodin. Sedm let s Jájou se nedá jen tak lehce vtěsnat do čtyřiceti minut. Vyhledat ty nejlepší, nejvtipnější a nejkomičtější situace byla práce nad hlavu.

Aby mělo setkání tu pravou rodinnou atmosféru a naši drazí po nevšedním uměleckém duchovním zážitku nestrádali ani po tělesné stránce, připravily jsme pro naše nejmilejší bohaté občerstvení vlastnoruční výroby i s uvítacím přípitkem a dobrým vínečkem.     

Program koncertu byl stejný jako ve Slavkově, žánrově pestrý a rozmanitý. Jarmilka jeho přípravě a nácviku věnovala tolik osobního volna a dojíždění z nového působiště, jako bychom měly vystupovat na mezinárodním soutěžním festivalu. Nic neponechala náhodě a rozloučila se s námi, hosty i Brnem ve skvělé formě. Aby souhra sboru a klavírního doprovodu byla naprosto dokonalá, vybrala si za korepetitorku přítelkyni, spolužačku z konzervatoře a JAMU MgA. Šárku Bartošovou.

V polovině koncertního vystoupení došlo na předávání dirigentské štafety. Jája svému mladému nástupci Standovi Smočkovi slavnostně předala taktovku i s návodem, jak jí lze v praxi použít i k udržení sborové kázně a pořádku a následně ho v pokleku pasovala novým dirigentem Mladosti. Přidala i nezbytnou dirigentskou výbavu, bez které se žádný začátečník mezi tolika babami neobejde – mj. i plácačku rumu a lexaurin. Až dosud se Standa mile usmíval. Poté už ho Jája vhodila do jámy lvové, aby se se sborem porval sám. Vybral si k bleskovému nácviku a dirigování dvě parádní skladby a uspěl s nimi jak u sboru, tak i posluchačů.

Závěrečné skladby patřily opět Jáji. Následoval obrovský aplaus, a pak už  nezbytné loučení. Nejprve jí přišli popřát s kytičkou a čtyřručně zahranou klavírní skladbou dva její bývalí žáci z Hudební školy Radky Chmelové, kde hře na klavír vyučovala. Jménem rodinných příslušníků předal dirigentce nádhernou růži i s polibkem náš velký fanda, pravidelný koncertní návštěvník a roztleskávač pan Ondráček. Následně jsme slavnostně pokřtily naše nové CD, které jsme pod Jájiným dirigentským vedením natočily o prázdninách ve Slavkově u Brna. Pak už přišly na řadu sborové dary – veliká kytice, partitura Jájiny srdeční skladby Šalvěj od Zdeňka Blažka na velkoformátovém ručním papíru s našim věnováním, obrazová koláž fotek z našich akcí, tři exkluzivní DVD ze života sboru a Jájiných dirigentských začátků v Mladosti a konečně velký kufr v nádechu tyrkysu – naší sborové barvy. Teď už se nás Jája nikdy nezbaví, i na cestách budeme vždy s ní.

Ohromné překvapení přišlo i z druhé strany. Obdarovány jsme totiž byly i my. Jája každé z nás darovala nádhernou plátěnou tašku na noty s různobarevným potiskem a názvem sboru, prostírku pod šálek i s vonným čajem a v obálce úžasné osobní poděkování s dojemnými slovy plné chvály za nádherně prožitá léta v Mladosti nejen profesní, ale též kamarádská. Byla to slova tak milá, při kterých se draly slzy do očí.

Uvnitř tašky jsme nalezly ještě jedno veselé překvapení – noty s velice vtipným textem příznačně nazvaným Mladosťácká. Na jednoduchou melodii písně Prší, prší složila Jája úžasně legrační a přitom realistický obraz o15 slokách z našich pěveckých zkoušek, kde jsme sebe i s humorem popisované situace dobře poznávaly. Píseň zakončila rozlučkovou chytlavou slokou, kterou nelze neocitovat: „Od teď velí sboru koček atraktivní Standa Smoček, Jája žezlo předává, z Boleslavi nám mává.“ Hned jsme si tuto hymnu i s publikem (které rovněž obdrželo text) zapěli a hurónsky se všemu  zasmáli.

A to ještě nebylo všechno, obdarování nebralo konce, byl to zkrátka předčasný Ježíšek. Každá z nás navíc obdržela balíček voňavých, doma pečených a nádherně zdobených perníčků s vlastním jménem ozdobně vepsaným cukrářskou polevou. Jája nás dostala! Bylo to velice milé a dojemné. Udělala nám ohromnou radost. Za všechny krásné dárky moc děkujeme jak Jáji, tak i jejím blízkým.

Přátelského posezení byl přítomen i Jájin vyvolený Tomáš, který nám dirigentku odloudil do Mladé Boleslavi, sympatičtí rodiče s tetou z dalekého Frýdku-Místku - naši dobří známí, kteří nám od samého začátku moc fandili a při každém shledání vždy dopovali doma zhotovenými laskominami, obětavá mladší sestra a šikovní synovečci. Objevil se i profesor obou dirigentů na JAMU Lubomír Mátl, asistentka dirigentky na našich slavkovských soustředěních Markéta Ottová, za Unii českých pěveckých sborů František Nantl. Zavzpomínat přišli i naši bývalí členové Lenka, Alenka, Alča, Míla, Iva, Arnošt, Igor, Jirka …

Pak se jedlo, pilo, hodovalo. Než třiadvacátá hodina odbila, propuklo bujaré veselí, vzpomínání, další super promítání. Jája poté usedla za klavír a na řadu přišly pro změnu lidovky. Standa hbitě přisedl a společně čtyřručně váleli po klaviatuře na lidovou notečku a naše nejmladší ročníky se u procítěných popěvků ladně i vnadně vlnily v rytmu. Byla to rozlučka, jak se patří!

Milá Jájo, děkujeme Ti za sedm krásných a plodných let, které jsi s námi strávila. Byla to léta plná tvůrčího ducha, mladistvého elánu, radosti z koncertování, všeobecné pohody i veselí a přitom velmi úspěšná pro Tebe i sbor. Dvoje prestižní sbormistrovské ocení na tuzemském i mezinárodním poli, čtyři stříbrná a poslední zlaté pásmo pro sbor hovoří za vše. Nesmírně si vážíme Tvých uměleckých kvalit i osobního přístupu, děkujeme za vše, co jsi pro sbor vykonala i s námi vytrpěla. Budeme na Tebe rády vzpomínat nejen po odborné stránce, ale i ryze osobní, kdy mezi námi věkový rozdíl nehrál žádnou roli. Bylo nám s Tebou hrozně fajn, byla jsi zkrátka jednou z nás.

Přejeme Ti hodně štěstí, moře lásky a pohody v osobním životě. Ať v nové životní etapě najdeš kromě krásného rodinného zázemí i profesní naplnění na poli uměleckém.

 


<<<  1  2  3  4  5  6  7  8  9  >>>